<p>
Život s chronickým žilním onemocněním může být náročný, a to z&nbsp;mnoha důvodů. Bolest v nohou často ztěžuje pohyb, brání plnému nasazení a zhoršuje soustředěnost při práci. Dlouhodobá bolest, pocit těžkých nohou, otoky nebo křeče mohou navíc vést k psychické únavě a podrážděnosti.
</p>
<p>
<b>ČTĚTE TAKÉ:&nbsp;<a href="https://cnn.iprima.cz/chrante-sve-zily-na-cestach-rizikovy-neni-jen-samotny-let-letni-pocasi-potize-zhorsuje-479138" target="_blank">Cestování a vaše žíly. Rizika při letu či na sluníčku, o kterých možná nevíte. Jak se chránit?</a></b>
</p>
<p>
Neustálý diskomfort snižuje kvalitu života a zhoršuje schopnost relaxace, což může vyvolat úzkosti a depresivní ladění mysli. Když se k&nbsp;tomu přidají ještě noční bolesti a křeče způsobující dlouhodobou nespavost, může vše vyeskalovat v rozvoj úzkostně-depresivních poruch.
</p>
<h2>
Frustrace z dlouhodobé léčby
</h2>
<p>
<b>Chronické žilní onemocnění</b> je dlouhodobé onemocnění bez možnosti definitivního vyléčení – je spojené s celoživotním užíváním léků, kompresivní terapií a úpravou životního stylu. Už to může způsobovat stres, bezmoc nebo frustraci.
</p>
<p>

</p>

<p>

</p>
<p>
„Stres je nejčastěji chápán jako něco akutního. Pacienty s chronickým onemocněním ale trápí spíše takzvaný očekávaný stres, spojený s obavami z dalšího zhoršení příznaků v následujících měsících a letech,“ vysvětlil psycholog Alexander Tomeček z Ostravy.
</p>
<h2>
Bércové vředy vedou k&nbsp;sociální izolaci
</h2>
<p>
Lidé v&nbsp;pokročilých stadiích chronického žilního onemocnění (například s kožními změnami nebo bércovými vředy) se často vyhýbají fyzické aktivitě. Kvůli estetickým či hygienickým obavám souvisejícím s obvázanými ranami nebo zápachem&nbsp;se mohou izolovat od společnosti, což zvyšuje riziko deprese.
</p>
<p>
<b>MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT:&nbsp;<a href="https://cnn.iprima.cz/mlada-generace-je-unavenejsi-nez-ctyricatnici-na-vine-je-stres-a-socialni-site-tvrdi-experti-482366" target="_blank">Mladá generace je unavenější než čtyřicátníci, na vině je stres. Experti popsali, kde se bere</a></b>
</p>
<p>

</p>

<p>

</p>
<p>
<a href="https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/jan.13054" target="_blank">Výzkum kvality života u pacientů s&nbsp;bércovými vředy</a> ukázal, že pacienti vykazovali zlepšení kvality života po vyléčení ran. To bylo spojeno se snížením bolesti a lepší pohyblivostí.
</p>
<h2>
Pocit studu kvůli křečovým žilám
</h2>
<p>
Viditelné příznaky jako <a href="https://cnn.iprima.cz/u-krecovych-zil-nejde-jen-o-kosmetiku-kdo-jimi-trpi-a-jake-komplikace-bez-lecby-hrozi-448961" target="_blank">křečové žíly</a>, pigmentace kůže, otoky nebo bércové vředy mohou vést také k nízkému sebehodnocení. Někteří se proto cítí stigmatizováni, mohou se stydět za své nohy, což ovlivňuje například intimní život nebo ochotu nosit letní oblečení.
</p>
<p>

</p>

<p>

</p>
<p>
<a href="https://www.ejves.com/action/showPdf?pii=S1078-5884%2812%2900015-9" target="_blank">Zahraniční studie</a> provedená u 100 lidí s&nbsp;chronickým žilním onemocněním zjistila, že 29 procent pacientů s křečovými žílami vykazovalo příznaky deprese, která byla spojená s nižší kvalitou života a výrazným omezením každodenních aktivit.
</p>
<h2>
První zastávka: praktický lékař
</h2>
<p>
V&nbsp;případě příznaků chronického žilního onemocnění je důležité zamířit přímo k praktickému lékaři, který nastaví léčbu cíleně, a tak zpomalí progres nemoci. Tím se somatická léčba pozitivně projeví i na psychice. Mnoho pacientů se však k lékaři dostane až po několika letech od prvních příznaků.
</p>
<p>

</p>

<p>

</p>
<p>
„Lidé mohou návštěvu lékaře odkládat například kvůli obavě, že ten nebude příznaky považovat za dostatečně závažné a pacientovi to dá najevo. Již samotná tato představa, že by pacient odcházel s nálepkou hypochondra, ho může od návštěvy odborníka odradit,“ vysvětlil<b>&nbsp;</b>Tomeček. Často se tak stává, že k odborníkovi pacienti přicházejí až ve chvíli, kdy nemoc postoupí do dalších stadií.
</p>
<h2>
V&nbsp;čem spočívá léčba?
</h2>
<p>
Konzervativní (neoperační) léčba chronického žilního onemocnění spočívá v:
</p>
<ul>
<li>
užívání venofarmak – léků na posílení žilních stěn a zamezení vzniku zánětu žilní stěny
</li>
<li>
nošení kompresních punčoch
</li>
<li>
zapojení režimových opatření (častý pohyb nohama, odpočinek s&nbsp;nohama ve vyvýšené poloze, redukce nadbytečné hmotnosti)
</li>
</ul>
<h2>
Co&nbsp;pomáhá psychice?
</h2>
<ul>
<li>
Psychologická podpora (například kognitivně-behaviorální terapie)
</li>
<li>
Edukování pacienta – porozumění nemoci zvyšuje motivaci k léčbě
</li>
<li>
Léčba příčin a projevů – čím účinnější léčba, tím menší psychická zátěž
</li>
<li>
Pravidelná fyzická aktivita (například chůze, plavání) – má pozitivní vliv na náladu i cévní zdraví
</li>
</ul>
<p>
<b>MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT:&nbsp;<a href="https://cnn.iprima.cz/v-cesku-rapidne-pribyva-nakazenych-zloutenkou-typu-a-pripadu-je-nejvice-za-15-let-482558" target="_blank">V Česku rapidně přibývá nakažených žloutenkou, varují experti. Případů je nejvíce za 15 let</a></b>
</p>
<p>

</p>

<p>

</p>
<p>

</p>